Ústřední topení

Samuelovo ranní blues

Po modelce zbyl jen prázdný rám,
malíř zdolal láhev sám.
Teď do okna dlouhý zoban mlátí,
čáp bílý mu spánek krátí.

Konečně klid! A o vnadách sen...
však budníček hlásí nový den.
Pi-pííp-pip zní kocovinou,
příště zkusím značku jinou.

Odkud je zas tenhle randál?
Hodím po něm starej sandál.
Na římse se naparuje
hejl, jak když ho namaluje.

Všichni ptáci z naší čtvrti
malířovu hlavu drtí.
Jenom jeden tiše civí,
moták pochop se jen diví.

Komentář pořadatelů:
Inu, přehintováno. Měli jsme strach o začátečníky (kteří se nakonec nedostavili), a vesměs zkušené týmy se téměř nezastavily. Pravda, že hezká lavička s výhledem na město byla poněkud mokrá a počasí k posezení moc nevybízelo.
Bez Samuela a Pi-pííp-pip by to asi bylo trošičku náročnější.