Svět je plný krutosti aneb hodiny botaniky, českého jazyka a zeměpisu šalin

Po přečtení pokynů na Krutou Krůtu 2009 jsme s Indexem měli hlavní starost, aby dorazil biolog Sopťa alias Toxík, neb já si myslím, že poznám břízu, a on si nebyl jistý ani tím. Dotaz u Martina dopadl podobně. No, nakonec jsme se sešli čtyři, i když chvíli před startem to vypadalo na fůzi s Pralinkami ve složení Síba + Index, nikdo jiný tam nebyl.

Pak jsme dostali terč a podle motta se v něm snažili najít severní či jižni polokouli a aplikovat časová pásma. Jedinej Index pořád otravoval s Braillem, protože je na něj zatíženej a hledá ho ve všem. Samozřejmě mu nevycházel, tak dal pokoj. Po chvíli ovšem začal prudit znova, tak jsem se rozhodl mu dokázat, že je to nesmysl. Výsledek byl, že jsme mohli s hrdostí pávů opouštět Tyršovy sady a zamávat i Prahorám (pardon, Kabrňákům). Další výsledek byl, že jsme nikým nerušeni 40 minut v Botanické nejdřív marně hledali prodejnu CFtronik, a po opravě F na I dost dlouho i citroník, neb náš biolog se trapně vymlouval, že ty keře jsou vesměs neurčitelný. Vylepšil si to pak tím, že hned poznal morseovkovou tabulku.

Hrnuli jsme se k chladicí věži s pocitem, že jsme první, a oni tam Pralinky. Že umí poznat i citroník jsem netušil, ale zjevně jsou připraveni(-y) na všechno. My zase ve všem hledáme 26 a ani 13 našince nezaskočí, a tak jsme odcházeli dřív a několik dalších šifer si užívali pomíjivého pocitu pýchy nad vedoucí pozicí. Teda šaliny nám daly zabrat, po velkém boji jsme měli "jasan hřiště Loosova" se spoustou pochybností a nesmyslů mezitím. Nebrňáci to holt "nemali lahké". Ovšem to, že jsem ani u správného hřiště a správného jasanu šifru nenašel už omluvit nelze. Tak jsme šli znova bušit do šalin a vyhádali "kulaté". Na druhý pokus už to tam bylo. Pak to chvíli šlo samo, ale to že máme Kabrňáky v patách nás nijak nepřekvapilo.

Semafory byly díky Sopťovi taky rychle, tak jsme valili do Vrázovy ulice hledat dvířka na terasu dvorany. Našli jsme různé podezřelé objekty, ale dvorana s terasou fakt nebyla. Tak zase dolušťovat, ta Vrázova je možná blbě. Hmm...nic lepšího z toho neleze...ta dvorana se mi ale pořád nelíbí...ty v..., VODARNA! A další čtvrthoďku hledáme okolo Vrázové pro změnu vodárnu. Hmmm...že by to byla ta na kopci? No lepší nápad není, tak jdeme tam. Že tam vidíme Pralinky a Kabrňáky máme v podstatě radost, báli jsme se, že už budou dávno pryč, a nebo, že to je ještě nějaká úplně jiná vodárna.
Tady jsem nějakou dobu úspěšně bránil Indexovi šifru rozstříhat, tak jsme si ji trochu užili. Ale zasloužila si to, pásky byly moc pěkné. Zato soudruzi nic moc. Ani šifra, ani naše luštění. Na slovní druhy a ukryté odkazy jsme sice po boji přišli, Sopťa s Martinem i určili a spočítali celý text, ale použít ty počty nás nenapadlo. Tak nastal čas na nápovědní SMS. Moc se nám do ní nechtělo, zatím jsme byli "čistí". No, zas tolik práce ukecat zbytek, že kruté orgy poprosíme o help, mi nedalo. Po nápovědě už to bylo jasné, jen jsme museli poopravit naše hodnocení slovních druhů tak, aby sedělo s tou nápovědou a taky s těma šalinama, co měly vyjít. No vždyť říkám, nic moc. Pak jsme se geniálně rozdělili na půl a šli po obou stranách řeky. U mrtvého motorkáře ještě pilně luštili Kabrňáci, tak bylo zjevné, že velkou ztrátu nemáme. Ale než se Sopťa přiznal, že vymyslel moc pěkná římská čísla a vychází mu nesmysly typu "OOXXX", tak byly Prahory, teda co to říkám, Kabrňáci pryč. Závodit v běhu a rychlosti vymýšlení desatera se nám nezdálo dostatečně důstojné (a hlavně by to stejně nevyšlo :-)), tak jsme v klidu dokráčeli do hospody a předali přepsaná desatera. Kabrňáci se zachovali kabrňácky a dali nám velký kus šunky, takže jsme vlastně o nic nepřišli. A navíc jsme dodrželi tradici - do třetice druzí za Prahorama. Vždyť je to vlastně hezký...a nakonec je to jedno, zaluštili a zahledali dřeviny jsme si moc krásně.

Tož velké díky krutým orgům! Opravdu to bylo povedené, snad až na tu Vrázovu, ale to se holt přihodí. Podstatné jsou správně kruté šifry a to byly, tak akorát lehce do křupava.
Za UT sepsal
Kotelník

Reply