Ústřední topení

A - Abpopa
Šifrovací tým, jeden z účastníků Soukromého TMOU.
Zjevně mají po Brně teleporty. Když jsme odcházeli z orienťáčku, ještě to neměli. Šli jsme přímo, rychle, nebloudili a nikoho cestou neviděli. Stanoviště jsme našli hned a nedaleko od něj Abpopa v plném počtu, spokojeně luštící. Když už to na konci vypadalo, že půjdeme ruku v ruce do cíle, tak se jim asi porouchal teleport a místo u Kuřimi prý skončili na Babím lomu na rozhledně.

B - Bahno.

Po přečtení pokynů na Krutou Krůtu 2009 jsme s Indexem měli hlavní starost, aby dorazil biolog Sopťa alias Toxík, neb já si myslím, že poznám břízu, a on si nebyl jistý ani tím. Dotaz u Martina dopadl podobně. No, nakonec jsme se sešli čtyři, i když chvíli před startem to vypadalo na fůzi s Pralinkami ve složení Síba + Index, nikdo jiný tam nebyl.

Na Bednu jsme se těšili, protože je vždycky pěkná. Na Bednu jsme se velmi chystali, protože je to poslední z "vekých", kterou jsme nedošli. A Bedny jsme se trochu báli, neb bývá těžká. Taky bylo jasné, že každá série někdy končí a myslet si, že dokončovat šifrovačky je samozřejmost, by byla zjevná známka vážné psychické poruchy...

Nakonec jsme byli trochu rozpačití až smutní. A nikomu se nějak nechce psát reportáž. Bedna byla lepší než pěkná, orgové za to nemůžou.
"Tak co ta depka?" "Nevím..."

Postup řešení těžké šifry "Sbírka lahví" týmem Ústřední topení

případová studie

Abstrakt pro manažery:

Na příkladu Ústředního topení je prokázáno, že i těžkou šifru může vyřešit v podstatě každý.

Úvod:

Tady je "Postup řešení těžké šifry "Sbírka lahví" týmem Ústřední topení - případová studie" a přestože jsme říkali, že s psaním kroniky končíme, tak zde je ještě poslednější poslední díl (1.7MB).

Tak jsme nejdřív seděli na tribuně Velodromu a nestačili sledovat, co se děje. A pak jsme šli, a šli, a šli, a mezitím chvílema luštili, a mokli, a pak jsme najednou seděli v tělocvičně a tam bylo sucho a teplo a Prahory. A druhý den toho byly plné noviny....

Jak bylo v krtčí noře
(Evička, Lenka, INDEX)

Tahle soutěž prý zraje jako víno. Letos má být ročník obzvláště vydařený. Šifry, co vyžadují neotřelá (a občas lehce praštěná) řešení. To bylo zhruba vše, co jsem před sestupem do krtčí nory (kam někteří borci lezou už popáté) věděla.

Vědomi si hrozby dojití, jistíme se hned od začátku. Velikost družstva omezujeme na minimum (=2), Vory noc před nespí a ještě ráno dojíždí autem. Nu a já plánuji nespat noc následující, což se ukazuje jako nedostatečné, berlu také už dva dny nenosím, tak aspoň odmítám rychlé pohyby a beru tu o poznání horší mapu Brna, z těch co mám. I přes tuto kvalitní přípravu se scházíme ráno před letohrádkem, hecujeme se s Elis, necháváme se fotit a za pískotu orgů začínáme luštit.

Pomalu končila jarní luštící i OB sezóna a tak jsem po dlouhé době otevřel kalendář akcí a tam mně udeřilo do očí místo konání nejbližší šifrovačky: Uherské Hradiště. Další charakteristiky taky celkem jasné: komorní akcička, jednodušší šifry, někdy spíš hádanky a znalost UH nutná. Tož přemlouvám Olu, která se ani moc přemlouvat nenechá, vyhazuju si kotník, abych jí moc neutíkal a posílám přihlášku.

(O putování orienťácké pětice opakovaně přemožené organizátory podniku O Pět, oblíbenými písmeny O P oslavně popsáno)
O páté očekáváme představitele osvěty. Přisvištěl odshora po oceli, pokynul, oslovení přednesl. Ohromení posluchači odpověděli pokřikem, odu pěli oslavnou. Poté O Pět okamžitě propuklo.
Otvíráme připravenou obálku, přemýslíme. Obratně povyměnujeme obrázky pexesa, odcházíme pryč okolo předhradí.